Latinský slovník

poslat, odeslat, propustit

škoda, újma

nechat, uchovat

Katalánsko

žádostivost, touha

palcátník

učinivše obrat

vysazení, zasazení (rostliny)

jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý

stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)

z této strany moře, na těchto březích

vpravdě, ve skutečnosti

zda

odvážnému štěstí přeje (Cicero)

(ani LMALB nic víc)

stráž

(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)

zaměstnaný

toulouský

levice, levá strana

cítit bolest, něco těžce nést

rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik

hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit

před

sníh

dát

otrok ; nevolník

memfidský

nezvyklá věc, neobyčejná věc

asi, okolo

kořen

mučit, trápit, trýznit

Večeře Páně

Francouz (sic!)

bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]

každý rok

schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)

horší, slabší

zhoubkyně, škůdkyně

obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata

poplivat

(viz nihil)

(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)

(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)

jak - tak (nejvíce, zvláště)

pokleknuv

dopustit se, spáchat

nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)

pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se

daleký, vzdálený

zapalovat

bojovat

odevzdávat, skládat

krtek

dolní, spodní

vyhlazení, povraždění

lodní výzbroj

spadnout, upadnout

muka, trápení

(souhrn skutků pro spásu duše)

celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící)

socha (bohů), modla

zlomený, zesláblý

vysílený, unavený

dvojí, dvojstranný

líbit se, zalíbit se, být oblíbený, být po chuti, vyhovovat

kagan

odměnit, odplatit

nahlas

sdělovat, oznamovat

čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]

nepřístupný

temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)

velmi skrovný počtem, velmi málo

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)

mám něco na starosti

(neklas. pro immo)

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

zavržení, neschválení

poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho

ze Chartres, chartreský

přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít

porušit

vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

moc, panství, vláda, nadvláda

držet se někoho

plnit, dosáhnout něčeho

netělesný

sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat

jmenovat se, nazývat se

být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším

soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování

dětský, mladistvý, chlapecký

jak ... tak, i, a

přijímat

nerad, proti vůli

zastavit se

(form. aeris)

postoupit

přirozený

pohyblivý, rychlý, hbitý

dlužník

archa

lámání chleba

zkoušet, zkoumat, [zhodnotit (DZ)] ; odvažovat, vážit

noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)

zdát se

dojít víry, uvěřit někomu (pas.)

úvaha (Pražák I, 167)

vyzbrojit, vypravit

obratnost, cvičení

(viz socius)

v celku, v podstatě

čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)

prospěch, užitek

nicméně, přece

shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)

Rudé moře

(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")

správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)

zcizovat, odvracet

totéž, to samé

urážka

záletník, sukničkář, frejíř

hojně

rozprostírat se, být otevřen

jako obyčejně, podle svého zvyku

obrovský, ohromný

přivézt zpět, zpět dopravit

kopí, oštěp

líný, nečinný, zahálčivý

blahopřát, přát si štěstí

(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)

mít něco přesně vypátráno, mít něco za jisté

dále, kromě toho, navíc, nadto, mimoto ; ostatně

nejpatrnější důkazy

shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")

přísahat

jeden ... druhého, každý z obou ... toho druhého

pořádek, řád

zamířit

úmyslně, naschvál

z obou stran držeti

nad to, dokonce, k tomu

peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)

potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat

rukojmí, záruka

zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo

Ježíši (vok.)

utišit, uklidnit, usmířit

ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)

kárat, vyčítat

velitelův zástupce

žádat, požadovat

létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý

Épeiros (dnešní Albánie)

Thiers

dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo

vrhnout

místo k odpočinku

Chorvatsko?

(MLLM nic)

obyčejně

jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]

vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec

pravděpodobný

volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit

opomíjet, klást do pozadí

bělit (prádlo)

poplatný

četa

hledat radu

polštář

novota, novinka

zbývat

doposud

prozkoumat, vyzkoumat

lopata

dále (o míře a způsobu)

neprávem, nepodloženě ; marně

být činný v čem, vykonávat, konat, provádět, plnit ; zastávat, spravovat, zabývat se čím (o úřadu, zaměstnání, povinnosti) ; dostát čemu ; dodělat, vyřídit, pořídit, vykonat ; působit v úřadě, konat službu, zastávat práci, mít nějaké postavení

pahorek

otevřený

často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět

v témž čase, zároveň

jiný, jinaký

usilovat, snažit se

plést, spojovat, skládat se

zkáza, zkažení, porušení ; svádění ; podplacení, podplácení, korupce ; zkaženost, zkažený stav, zvrácenost ; zetlení, proměnění se v prach, zánik ; pomíjivost, pomíjitelné (vypsáno i z kontextů ve Vg.)

čestný, uctivý

věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že

provdat, vdát

zahánět, vyhánět, zapuzovat

uvázat, upevnit

nestarat se, nedbat

dáti přísahat, vyzvat k přísaze

kovář, kovář železa

zrozený, pocházející

usadit se

možnost, příležitost

díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ;

svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost

Frankové

zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)

zaslíbit (dceru Bohu apod.)

Palermo

vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení

vůle

jako

částečně, dílem, zčásti ; někteří... (zatímco jiní...)

předoalpská provincie

dlouhými pochody = velmi ryhle

glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)

náhlý, nenadálý

naplnit, zaplnit

břímě, náklad, tíha

počít, začít, vejít

plece

hněv

náhlý, nenadálý

nejdůležitější, nejvyšší

omočení, ponoření, pohroužení [Pražák et al. neuvádí, ale jinde nal.]

nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve

špatně, zle ; málo, téměř ne, ne, nedosti ; nešťastně, nepříznivě, s nezdarem ; sotva, nadobro (o nevhodné míře: listy sotva drží na větvích, nadobro ochraptělý)

nemanželé

zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací

(form. mansus)

nákladný

boj, svár, spor

stačit

laskavý, štědrý, vlídný

líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)

takový

jednodenní dítě

lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)

přihlásit se k čemu, přijmout co

zakrýt, skrýt, zatajit

otvírat ústa ; lapat po čem ; dychtit po ; hledět na co zvědavě, s podivem, chtivostí, touhou

zjevně

(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)

ať už - nebo

odtud, odsud

los

vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)

být vlhký

zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost

přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)

opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)

někudy, nějak

zamilovat si, oblíbit si

zvyk, zvyklost, způsob života

(viz paenito)

opovrhovat, podceňovat

Rýn prudce teče

nevědoucí

Španělsko, Hispánie

jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)

dlouhý půldruhé stopy

ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)

souložit s kým, zlíhati koho

ohbí, kloub

předpis

kořist ; (spec.) oblečení ukořistěné na nepříteli ; (od 13. stol.) oblečení ; (od 13. stol.) vrchní oděv (mužský i ženský) ; livrej ; cennosti, cenné věci

vyptávat se, zkoumat

(ex alqa re) vyletět odkud / z čeho ; vzlétnout, vylétnout ; (o rychlém pohybu) vylétnout, vypadnout ; vyřítit se, vyrazit ; povznést se, pozvednout se ; (ex alqa re) ujít, uniknout čemu

nechat zestárnout

cihla

znovunabytý

utopit se

přišívat

služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost

Bohdan

ohýbat, naklonit, opírat

přestat dělat co, přestat s čím

činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost

nahý, obnažený

potupný, hanebný

vor

med ; sladkost, sladká věc

otužování

Raška

(MLLM nic)

spokojený s čím

pohroma, zkáza

po řadě, za sebou, popořádku

světlík, okno ; svítilna, světlo

pocestný

nebeský

zadržení, zastavení

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

náboženská výchova ; katechismus

hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla

většinou

vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)

trám, kůl

sedlo, čabraka

zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným

na oltáři

moc, síla, vliv, prostředky, bohatství

(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a

obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)

nezdar, katastrofa

prorážet

ovocná šťáva, džus ; omáčka

související s očišťováním Panny Marie (MLLM jen toto, Pražák nic) ; očistný (DZ pro "ignis purgatorius", tj. očistný oheň, rozuměj očistec)

Spoletský

postavit se

uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení

vyměřit

základ, podklad ; hlavní věc, podmínka

mezitím

velmi, velice, tuze, silně

toho času? [WEH překládá jinak]

původce, autor

důkladný, pečlivý, bedlivý

zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav

nespoléhat se, nedůvěřovat

dbát, dávat za pravdu

(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)

oddat se, věnovat se

osnovat

kopyto (koňské)

astroláb

kousek, kousíček

obětní zvíře, oběť

trpět ; zakoušet, zažít, přetrpět, přestát, utrpět ; nabývat čeho ; trpět, strpět, dovolovat, připouštět, nechávat ; poddávat se (alqm komu), poslouchat koho, oddávat se, podléhat (alqm komu)

již dříve

mít převahu ( mít méně

vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost

těžko, stěží, obtížně, nesnadně

předtím, dříve

s laskavým dovolením

ponejvíc z toho důvodu

zpravovat někoho, dávati někomu zprávu

oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu

vyměřený

údolí, úval, dolina

Blažej

vykonavatel soudu

vskočit

Provensálci

tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím

okcitánský

(intrans.) spěchat, pospíchat, chvátat, kvapit ; (trans.) (alqd) spěchat s čím, spěšně dělat co, pospíšit s čím, uspíšit co, urychlit co

dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný

pošetilost, bláznivost

kotev, kotva, kotvice

nedávno

vedrat se, vniknout, vsunout

bažina, bahno

(Fournier I, 315)

dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)

přísaha

ostatně ; (v protivě k záporu) ostatně však, avšak, ale, však, pak, nýbrž, naopak

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

tkadlec

důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se

obětovat

(MLLM nic)

pouze, toliko, jen

narození se týkající

pýcha ; zvedání, pozvedání

bohatý, zámožný, blažený

vyskytnout se, objevit se

pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně

bít, tepat ; hořekovat

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

donekonečna, do nekonečna

poněvadž, protože (obvykle objektivní důvod, ale též s konj. na označení cizího mínění, překládá se protože prý) ; totiž prý (nejvhodnější v Moneta 110 ; DZ)

zhrdnout

břeh

vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)

houska

je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud

štěstí

je třeba

přidělit

premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)

dát se na útěk

(MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")

námaha

rozbíhat se, rozptylovat se ; rozvinout se (voj.) ; pobíhat, těkat ; obcházet, cestovat z místa na místo (DZ ex RS 48)

poloviční, rozpůlený

proti čelící, opačné (trámy)

modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost

zahánět

rovnodennost

posvěcovat, potvrdit

dravost, prudkost

zasluhující pohany, špatný

ani

rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina

usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat

hledat spásu v útěku

upínat zřetel, zpozorovat

ostřice

komtur

prolomit, prorazit, porazit

vůz, povoz